Září 2015

Hororova neděle...

30. září 2015 v 13:37 | Ella |  My diary
Znáteto. Takhle si jdete na nedělní oběd k babičce ,protože vaši jsou pryč. Date si dobrý oběd a poté babičkapřinese moučník. Zdá se to jako normální koláč tak tedy ochutnate. S radostí uzate ,že je to chutné a sahnete po dalším kousku kolače. No takhle ty kousky sníte čtyři a poté konstatujete ,že už tedy mate dost. Protože nedělní odpoledne rychle ubyva konstatujete ,že by jste se měli jít balit ,nýbrž za par hodin jedete na intr. Přijdete domu sednete si k počítače, pustíte hudbu a chystate se začít balit ,když se vám nějak podezdřele začne točit hlava,máte pocit jako by všechno bylo miniaturní a z plasteliny a jako kdyby se všechno točilo. I přesto ,že jste před chvili pozřeli oběd zjistite ,že mate orovský hlad a začnete jíst vše co najdete. Pote vám zane být jasne že vaše babička d oláče něco přidala a myslím ,že všichni víme co tím myslím. Jenže problem nastava ,když mate jet na intr. Všechno se točí všechno je vtipne a vy mate stravit nadchazející dvě hodiny ve vlaku. To pak do tašky nahažete všechno co najdete, sbalíte notas oblečete na sebe něco o čem uznáte ,že v tom nevypadate jako klaun, namalujete si nějaký obličej ,aby každý naprvní pohled nepoznal jak moc jste sjeta, nasadíte brýle a v tom neobvyklem naprosto sjetem stavu se vydate na nadraží. Tam si koupíte lístek a čekáte než vlak přijede. A tady nastava další problem. Jak si tak sedíte najednou pocítíte hrozne nutkání spát. Byt to na vás lehnete si na lavičku a spíte ,ale máte smůlu ,protože přijel vlaček kolejaček ,který vás má odvest na intr. Naštěstí s vami jede ještě jedna spolužačka ,takže alespon mate jistotu ,že se nikde nezapomenete. Jízdu ve vlaku nakonec nějakým zpusobem přežijete a ocitáte se v bodě B ,kde je váš intr. Těsně před tím než vstoupíte do budovy pro vaši velkou radost zjistíte ,že mate oči jako dvě skleněnky. To vám už nezbývá nic iného než se modlit ,aby si toho nikdo nevšiml. Vejdete tedy do intru ,kdy si vás nikdo moc nevšímá jen navlásíte sve jmeno a rychle zdrháte do bezpečí sveho pokoje. Tam už si mužete oddechnout ,že jste všechno zvládli. Dáte si sprchu,převlečete se a v naprostém raušu uleháte do postele a během sekundy usínáte. A jake z toho plyne poaučení pro Vás? Vždycky si dobře ověřte co vlastně jíte...

Dnešní doba

27. září 2015 v 15:57 | Ella |  Pochody mých myšlenek
V dnešní době ,kdy existujou počítače, telefony a všelijake vymoženosti každý utíkame ze života. Žijeme sve životy přes počítač a tomu realnému přidělujeme čím dál méně času. První co většina lidí udělá ,když přijde domu je to ,že zapne počítač a začne zkoumat co se ve světě děje nového. Horší verze pak jsou hry u ,kterých člověk prosadí více času než si sám vlastně uvědomuje. A co tím získame? Nic. Prostě jen utíkáme ze života a mnohdy radši žijemu svuj fiktivní život ve hrach než ve skutečnosti ,protože to o čem se nám v realnem světě muže jenom snít získáme ve hrach tuknutím na pár tlačítek. Bohužel to tak v dnešní době je a bude se to s přibývajícími technologiemi jen zhoršovat. Život nám utíká pod rukama a my si toho ani nevšímáme. Za pár let až budeme umírat si možná řekneme ,že ten čas, který jsme proseděli u počítaču ,jsme mohli strávit jinak ,ale to už nebudeme moci změnit.

New start

27. září 2015 v 15:49 | Ella |  My diary
Všechno jednou končí.


Tohle byla poslední veta ,kterou jsem na základní škole a ja se už nemohla dočkat toho až v září pujdu na střední školu.
Musím říct ,že to bylo asi tak 1000x lepší než jsem si představovala. A musím řít ,že během toho krátkého měsíce na střední škole jsem se neuvěřitelně změnila. Najednou už mě všichni nepropichujou pohledem (ano možná to je proto že jsem přestala chodit oblékaná jako emo ,protože to máme na škole zakazene) a vše je jine. Ovšem pořád to jsem ja a musím každeho trošku popichovat svým stylem ,takže nějaka ta nedbala metalovopunková elegance pořád přetrvává. Každopádně jsem dostala neuvěřitelnou chut zase začít psát. Tudíž jsem se prostě musela vrátit ke svému blogu a rozhodla jsem se ,že se mu budu naplno věnovat jak jen to pujde ,protože budme upřímní střední škola je opravdu složitá...

Doufám že se vám me nové příspěvky budou líbit a budete se na tento blog vracet...
Vaše Ella :*


school